Při vyslovení názvu této země se člověku okamžitě vybaví panenská divočina a pravé africké safari, kde zaručeně potkáte tzv. „velkou pětku“ (lev, nosorožec, buvol, levhart, hroch). Turistika je již více než dvě desetiletí hlavním zdrojem zahraničních deviz. A Keňa má skutečně co nabídnout. Pohled na každoroční migraci miliónů pakoňů v Národních parcích, na tisícová stáda slonů táhnoucích nekonečnými pláněmi pod Kilimandžárem nebo na obrovská hejna růžových plameňáků u jezer ležících ve zlomu Velké příkopové propadliny (Great Rift Valley), je zážitkem na celý život.
Keňa si i po získání nezávislosti na Velké Británii (12. prosince 1963) podržela kapitalistický systém, takže se vyhnula socialistickým experimentům, ke kterým se uchýlila sousední Tanzánie nebo Etiopie. V dobách tzv. „studené války“ byla navíc podporována vyspělými zeměmi západního světa coby hráz proti komunismu. To se však na přelomu 90.let dvacátého století změnilo s pádem komunistických režimů ve východní Evropě. Bývalí donoři již necítili potřebu podporovat zkorumpované africké režimy, keňský nevyjímaje, a začátkem roku 1992 zcela zastavili svou finanční pomoc s tím, že nekompromisně požadovali ustavení demokracie více politických stran. Až na povolební nepokoje v roce 2008 je v současnosti situace v Keni poměrně politicky stabilní.
Všichni, kdo chtějí navštívit a nasát tu pravou atmosféru afrického života by neměli tuto zemi vynechat. Každý si zde najde svůj kousek radosti. Ti, kdo přijedou za odpočinkem, stráví krásné chvíle na horkých plážích pobřeží indického oceánu. Pozorovatelé zvěře si zamilují rozlehlé Národní parky a rezervace Masai Mara, Amboseli, Tsavo… kde můžete pozorovat takřka všechny zvířecí druhy, které k Africe patří. Stovky milovníků ptactva míří ročně do oblasti jezer Nakuru a Turkana. Horolezci a dobrodruzi se mohou pokusit o vrchol Mount Kenya (5199 m n.m.), jehož finální pasáž končí lezeckým výstupem, nebo prožít několikadenní trek na nejvyšší horu Afriky Kilimanžáro (5895 m n.m.), která leží z větší části na území Tanzánie.
Další velkou zvláštností je etnické složení. Je napočítáno přes sedmdesát kmenů žijících na území Keni, z nichž některé si stále zachovávají svůj původní styl života a jen velice pomalu se přizpůsobují modernímu způsobu. Mezi nejpočetnější patří Kikuyu a Luo, ale určitě nejznámnější je kmen Masajů, jehož obyvatelé chodí pouští v charakteristických červených oblecích s množstvím korálků kolem krku a končetin. Muži při oslavách tancují svým typickým skákavým způsobem.
Foto č.1. Ženy knene Kikuyu si při oslavách malují na obličej různé tvary symbolizující jejijch sociální postavení a kolem krku nosí typické náhrdelníky z mušlí Kauri.
Foto č.2 Říká se, že dospělý a silný masajský bojovník je schopen sám zabít lva…
Ti, kteří chtějí navštívit opravdovou divočinu se mohou vydat do oblasti Severní Keni. Na rozsáhlém území žijí kmeny Samburů a Rendillů. V nehostinném prostředí sopečné krajiny poblíž jezera Turkana žije řada kmenů, o kterých se mnoho neví. Na kamenité půdě se nedá nic pěstovat, tak lidé s kmene Turkanů jsou zavislí na tom, co naloví v jezeře. Žije zde i několik desítek lidí z kmene El Molo.
Foto č.1. Mladá dívka kmene Samburu z pralesní vesnice Loroghi. Muži i ženy si v mládí perforují ušní lalůčky, postupně je roztahují a vkládají si do nich velké náušnice.
Foto č.2. Rendillská dívka s bohatým pestrobarevným zdobením přes obličej. Obývají pouště a polopouště severní části Keni.
Ženy kmene Turkana nosí na krku mohutné a těžké náhrdelníky, v uších mají plechové náušnice ve tvaru listu doplněné dřevěnými hřeby po celém obvodu ucha.
Keňa je na africké poměry relativně vyspělá a pro turisty bezpečná. To se nedá říci o hlavním městě Nairobi, o jehož nebezpečné periferii už bylo hodně napsáno. Infrasktruktura a síť služeb jsou zde na celkem dobré úrovni, téměř všude se domluvíte anglicky. To ovšem neplatí na divokém severu, kde silnice bývají sjízdné pouze terénními auty a kvůli bezpečnosti se zde doporučuje jezdit v kolonách. V každém případě se vyplatí netrávit čas pouze v jednom z velkých hotelových komplexů na plážích u Mombasy, ale aspoň část této krásné země procestovat …
Text: David Švejnoha; foto: Miroslav Švejnoha - www.svejnoha.cz
